KDY? 12. března od 8 do 12 hodin.
JAK? Přijďte na lačno, se vzorkem ranní moči (event. ji lze odebrat až na místě).
KDE? Interní oddělení Strahov VFN, Šermířská 5, Praha 6
Doprava: bus 191, 176, 143 zastávka Stadion Strahov.
Více na www.dialyza-strahov.cz.
Kontakt: Interní odd. Strahov VFN,
Telefon recepce: 225 003 111
Rontis Hemodialyzační divize byla založena lidmi, kteří chápou lépe než kdokoliv jiný, skutečné potřeby pacientů s onemocněním ledvin. Tato dialyzační centra zaručují vysokou kvalitu dialyzačních služeb se špičkovým vybavením od společnosti Fresenius Medical Care. Klinika v řeckém Loutraki byla založena v roce 2004.
Co klinika Rontis nabízí?
Hemodialyzační klinika Rontis v Loutraki je vybavena 28 dialyzačními stroji a v současné době pojme opakovaně až 90 pacientů. V průběhu roku 2013 zde bylo provedeno kolem 14ti tisic dialýz. Loutraki je nádherné letovisko, jen 81 km od centra Atén. Klinika se nachází v komplexu se zahradou, se soukromým parkovištěm a nabízí panoramatický výhled na Korintský záliv.
Pacienti si mohou vybrat mezi dialyzačními lůžky nebo křesly. Každé z nich je vybaveno vlastním telefonem a osobními sluchátky pro nerušený poslech hudby nebo sledování televize.
Další služby
Kontaktní údaje
Old Bridge, 20300 Loutraki, Greece – Tel: 0030 27440 69520, Fax:0030 27440 69423, e-mail:infohd@rontis.com
Více informací naleznete v této brožuře (RONTIS_ΑΓΓΛΙΚΑ) nebo na webu www.rontis.com.
Podrobné informace včetně programu, on-line přihlášek k registraci a ubytování najdete na webových stránkách www.brodovydny2015.cz nebo v této přiložené brožuře (BRODOVY_DNY). Symposium bude zařazeno do celoživotního vzdělávání lékařů a sester a bude ohodnoceno kreditními body ČLK a ČAS.
Místo konání
Clarion Congress Hotel Ostrava
Zkrácená 2703
700 30 Ostrava – Zábřeh
www.clarioncongresshotelostrava.com
Organizační se kretariát
Congress Business Travel
Lidická 43/66, 150 00 Praha 5
Telefon: 224 942 575, 224 942 579
Fax: 224 942 550
Email: brodovydny2015@cbttravel.cz
Milé kolegyně, vážení kolegové,
vzdělávání a udržování vysoké odborné erudice svých členů patří k jedné z hlavních náplní činnosti České nefrologické společnosti (ČNS). Mezi tradiční vzdělávací akce ČNS patří po řadu let i Edukační symposium ČNS. Je až neuvěřitelné, že to bude již 10 let, kdy jsme toto symposium pořádali poprvé. V průběhu let doznalo symposium organizační změny, v současné době se i mění místo konání a přijali jsme také nový název symposia jako Brodovy dny – edukační symposium ČNS na počest zakladatele české i evropské nefrologie, prof. Jana Broda, který patřil i mezi vynikající pedagogy na poli interní medicíny a nefrologie. Edukační symposium se vždy věnovalo určitému výseku z široké problematiky klinické nefrologie, dialyzační léčby a transplantologie, často i z mezioborové problematiky příbuzných oborů a v průběhu let se stalo oblíbenou edukační akcí pro lékaře i sestry pracující v našem oboru. Pro letošní rok jsme vybrali téma „Budoucnost farmakoterapie v nefrologii“, které je nejen důležité z hlediska každodenní klinické praxe, ale i zajímavé z hlediska vývoje nových léků používaných u pacientů s chorobami ledvin. Dovolte mi proto, abych Vás jménem svým i jménem organizačního výboru pozval na tradiční, již šesté, Brodovy dny – edukační symposium ČNS, které se tentokrát bude konat v Clarion Congress Hotelu v Ostravě 22. a 23. 4. 2015. Edukační symposium ČNS organizuje tradičně ve spolupráci s Nadací Jana Broda a s Českou asociací sester (ČAS) a představuje nejvýznamnější vzdělávací akci ČNS v roce 2015. Symposium bude rozděleno do šesti přednáškových sekcí, ve kterých budou podrobně probrána témata vybraná z širokého rejstříku farmakoterapie v nefrologii. Součástí symposia bude také tradiční přednáška Jan Brod Memorial Lecture, kterou přednese přední evropský klinický výzkumník a nefrolog v oblasti diabetické nefropatie, prof. Peter Rossing ze Steno Diabetes Center. Součástí programu budou i tradičně pořádaná symposia platinových partnerů ČNS a výstava firem. Jsme též rádi, že se symposia opět zúčastní nefrologické sestry a technici. Během symposia proběhne také Valná hromada ČNS a bude připraven i zajímavý společenský večer v prostorách hotelu Clarion. Každý účastník lékařské sekce symposia obdrží handouty, které budou obsahovat nejdůležitější snímky z každé odborné prezentace. Veškeré přednášky, které na symposiu zazní, budou následně in extenso publikovány ve sborníku. Jsme si vědomi, že uspořádání symposia by nebylo možné bez podpory partnerů ČNS. Patří jim proto naše vřelé poděkování.
Milé kolegyně, vážení kolegové, těšíme se na setkání s Vámi.
prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA
předseda organizačního výboru symposia
předseda České nefrologické společnosti
Mezinárodní federace nadací pro nemoci ledvin a Mezinárodní nefrologická společnost vyhlásily, letos již po desáté, Světový den ledvin. Již tradičně tento den připadá na druhý čtvrtek v měsíci březnu, tentokrát tedy na 12. března 2015.
Světový den ledvin usiluje o zvýšení povědomí o důležitosti stavu našich ledvin na naše celkové zdraví. Také má za cíl zvýšit celkovou informovanost zdravotníků a laické veřejnosti o nemocech ledvin, jejich včasné diagnostice a možnostech léčby. Snaží se celosvětově přispět ke snížení četnosti a dopadů onemocnění ledvin a dalších souvisejících zdravotních problémů.
Nejsme si rovni…pokud se jedná o onemocnění ledvin a o přístupy k léčbě. Světový den ledvin potřebuje i vaši pomoc, aby byla podporována informovanost, prevence a aby této problematice bylo věnováno více pozornosti od vlády, politických činitelů a v neposlední řadě od široké veřejnosti. Zapojte se!
III. interní klinika FN Olomouc, I. interní klinika FN Plzeň a LF,
Klinika nefrologie IKEM s 1. LF UK Praha, Klinika nefrologie
VFN v Praze a 1. LF UK, Interní oddělení Strahov VFN Praha
a společnost BAXTER CZECH spol.s r.o.
si Vás dovolují pozvat na
Společnost BAXTER CZECH spol. s r. o. si Vás srdečně dovoluje pozvat na 9. sympozium o peritoneální dialýze pracovišť Čech a Moravy „Czech PD Day“ s mezinárodní účastí, které bude zaměřeno na zkušenosti a doporučení v léčbě PD. Toto sympozium se bude konat v hotelu Clarion v Olomouci dne 25. 3. 2015. Byli bychom rádi, kdybyste přijali toto pozvání. Podrobné informace o programu, registraci a místě konání akce naleznete od 15. 1. 2015 na stránkách www.pdday2015.cz Průběžně zde bude aktualizována i zbývající kapacita míst pro účastníky.
Více na: www.pdday2015.cz , pdday-pozvanka-dl-3
Organizační výbor sympozia: Prof. MUDr. Sylvie Opatrná, PhD., Prof. MUDr. Josef Zadražil, Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc, Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN, MUDr. Barbora Szonowská, MUDr. Alena Paříková, PhD., MUDr. Vladimíra Bednářová, CSc., Ing. Jiří Michalík, Jana Kolářová, Marcela Kolářová
Na setkání s Vámi se těší
Jiří Michalík a Jana Kolářová, BAXTER CZECH spol. s r. o. Karla Engliše 3201/6, Praha 5, 150 00
Organizační sekretariát: Congress Business Travel, s.r.o., Lidická 43/66, 150 00 Praha 5, tel.: 224 942 575, 224 942 579, e-mail: pdday2015@cbttravel.cz
Je mi 66 let a žiji v Novém Městě nad Metují. O svých problémech s ledvinami jsem se dozvěděla, když mi bylo šestnáct let. Tehdy jsem se začala i léčit. V dospělosti jsem pracovala jako fotografka ve fakultní nemocnici v Košicích, kromě jiného jsem chodila fotografovat kojence do kojeneckého ústavu. Tam jsem také poznala chlapce, kterého jsem později adoptovala. Bylo mu tehdy teprve půl roku. Asi rok na to, v roce 1973, jsem onemocněla chřipkou. Říkalo se jí tehdy španělská chřipka a dá se říci, že mé ledviny zcela zdevastovala. Musela jsem okamžitě nastoupit na hemodialýzu. V tomto období jsem většinou ležela a trpělivě čekala na transplantaci. Až po úspěšné transplantaci jsem začala pracovat. Nechtěla jsem ztratit kontakt s okolím a také v rámci rehabilitace jsem pracovala až do svých čtyřiceti let. Ale už ne v oboru. Hnací silou mého života se stal můj syn. Byl hlavním zdrojem motivace a síly prát se s nemocí. Další děti jsem kvůli nemoci mít nemohla, říká Ludmila Vacková, která se s druhým manželem kvůli rozdělení Československa přestěhovala do Čech.
Po selhání ledvin dojížděla celý rok na hemodialýzu do Hradce Králové a také se zapsala na čekací listinu na transplantaci ledviny. Na hemodialýzu chodila třikrát týdně na osm hodin. Jíst mohla jen během dialýzy a pila jen pár doušků denně. „Mám různé zdravotní problémy, ale tento rok byl nejhorším období mého života. Mé zkušenosti jsou vesměs špatné, ale může to být i tím, že to bylo před čtyřiceti lety a od té doby se jistě hodně změnilo,“ říká Ludmila Vacková.
Příští rok v lednu uplyne čtyřicet let od chvíle, co jí v IKEM transplantovali ledvinu. „Štěp se chytil velice rychle, ledvina už po třech týdnech fungovala na sto procent, jíst jsem mohla bez omezení a po dvou měsících jsem šla domů. Štěp, tedy transplantovaná ledvina, vydržel krásných 27 let. Prý se tak řadím mezi české rekordmany. Byl to skvělý čas. Neměla jsem téměř žádné omezení. Mohla jsem jíst a pít cokoliv, ale střídmě. Hlavně pití jsem nepřeháněla. Na radu MUDr. Ivany Reneltové jsem vypila jen tolik, kolik jsem potřebovala pít. Jezdila jsem na kole a chodila na túry s manželem. Ráda jsem i zahradničila, pletla svetry a měla spoustu dalších aktivit. Na kontroly do Prahy jsem jezdila třikrát až čtyřikrát ročně,“ popisuje svůj život po transplantaci paní Ludmila. MUDr. Božena Hájková z FN Hradec Králové, která má nyní paní Vackovou ve své péči, k tomu dodává: „Průměrná doba funkce transplantované ledviny je v současnosti kolem deseti let. Po celou dobu po transplantaci musí pacient každý den užívat předepsanou medikamentózní léčbu, tzv. imunosupresiva. Nová imunosupresiva významně prodlužují přežívání transplantované ledviny, ale i tak je třicet let funkční transplantovaná ledvina výjimkou,“ shrnuje MUDr. Hájková a vysvětluje, jaké možnosti mají pacienti, pokud o ledviny přijdou: „Pacient s chronickým selháním ledvin může být léčen buď hemodialýzou, nebo peritoneální dialýzou. K léčbě hemodialýzou musí nemocný dojíždět dvakrát až třikrát týdně do dialyzačního střediska asi na pět hodin. Peritoneální dialýzu si sám nemocný nebo jeho rodinný příslušník provádí v domácím prostředí bez nutnosti cestování do nemocnice. Je zřejmé, že tato druhá metoda je s výhodou používána u starších nemocných, málo pohyblivých a též u nevidomých.“
„Bohužel ještě v době, kdy ledvina fungovala, se u mě projevily artritida a revma, takže mám teď některé klouby zdeformované, a tím pádem mám i velice sníženou schopnost pohybu. V podstatě buď sedím, nebo ležím. Po 25 letech se začala filtrační schopnost ledviny pomalu vytrácet a tuto situaci bylo nutné řešit. O možnosti léčby pomocí peritoneální dialýzy jsem se dozvěděla před 13 lety od nefrologa MUDr. Petra Fixy. Vzhledem k stavu mých žil byla peritoneální dialýza vlastně jediným možným řešením. Tehdy jsem poprvé slyšela o automatické peritoneální dialýze, tedy dialýze, která probíhá v domácím prostředí a obvykle přes noc. Podrobněji mi principy léčby vysvětlila MUDr. Božena Hájková z Fakultní nemocnice v Hradci Králové, která mne má na starosti dodnes,“ říká Ludmila Vacková, o kterou se dnes také stará její milující manžel. Je jí oporou a hlavním spojnicí mezi domovem a venkovním světem. Před pěti lety totiž oslepla. „Manželka stále říkala: musím se dožít, až syn dokončí základku, musím mu jít na stužkovací večírek a dožít se jeho maturity, musím mu jít na promoci, a nakonec – musím být na jeho svatbě a dožít se vnoučete. A toho všeho dosáhla,“ dodává pan Vladimír Vacek, který se všemi silami stará o léčbu a komfort své ženy.
„U domácí dialýzy většinu noci prospím. Jsem od osmi hodin večer do šesti hodin ráno připojená k přístroji, což je vlastně jediné omezení, které léčba pomocí cycleru přináší. Jíst můžu cokoliv a pít s mírou taky. Hlavní výhody vidíme v řešení v pohodlí domova bez nutnosti častých návštěv nemocnice. Vladimír říká, že pomoc PD asistentky ještě dlouho potřebovat nebudeme. Na relaxaci mu zbývá jen opravdu málo času, ale máme pejska a procházky s ním jsou pro něj relaxací a dobíjením baterek,“ uzavírá Ludmila Vacková.
Více na www.domaci-dialyza.cz
Selhání ledvin s následným přechodem na dialýzu, představuje pro každého takto nemocného pacienta veliký životní zlom.
Vedle řady změn v celkové životosprávě přistupuje i role psychiky a v mnoha případech i obtíže spojené s pravidelným transportem na specializovaná pracoviště. Postupné zavádění nových metod, umožňujících provádění zákroku v domácím prostředí, je pro člověka s těžkým ledvinovým postižením obrovským přínosem.
Současné možnosti peritoneální dialýzy (PD) odrážejí technický pokrok, bez něhož si další vývoj moderní medicíny nelze představit.
O tom, že podobné „zázraky“ se nedějí ze dne na den vypovídá i průřezová informace o historii PD na strahovském pracovišti Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, které se dané problematice věnuje už od 70. let. Nikdy také není na škodu vědět, kde mají s určitou terapií největší zkušenosti.
Co je to hemodialýza neboli „umělá ledvina“ ?
Jedná se o léčebnou metodu nahrazující základní funkci ledvin – očišťování krve od zplodin látkové přeměny (metabolismu), a tvořící podstatu tzv. „umělé ledviny“. Je dnes základní metodou léčby těžké renální insuficience, tj. selhávání ledvin, které nemohou plnit své základní funkce.
Co znamená peritoneální dialýza ?
Je jednou z metod léčby selhání ledvin sloužící k očištění krve. Spočívá v přechodu látek z krve skrz pobřišnici do tekutiny, která se několikrát během dne zavádí (a vyměňuje) do břišní dutiny cévkou vyvedenou kůží ven z břicha. Předností této metody je to, že pacient není vázán na nemocniční hemodialýzu („umělou ledvinu“) a může si zákrok provádět sám.
Hledání cest k možnostem domácí léčby
Metoda PD byla známa již v 70. letech, ale prováděna byla jen tzv. intermitentní (přerušovaná) varianta, která svou účinností nemohla extrakorporální (mimotělní) hemodialýze konkurovat. Zlom nastal v roce 1976, kdy v USA Popovich nejprve početně a Moncrief následně i v klinických zkouškách prokázali funkčnost extrémně jednoduchého postupu, který nazvali kontinuální ambulantní peritoneální dialýzou (CAPD). Jednalo se o první výlučně domácí typ léčby chronického selhání ledvin. A již dva roky nato byla CAPD prof. Válkem a dr. Kuklíkem zavedena na Interní oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Strahově jako prvním pracovišti v tehdejším Československu. Pracovalo se s roztokem v lahvích, protože peritoneální dialyzační roztok ve vacích u nás tehdy nebyl dostupný. Takto CAPD prováděli pacienti v domácím prostředí až do r. 1983. Celkem prošlo tímto programem za uvedenou dobu 36 pacientů. Jejich průměrný věk byl ve srovnání s dneškem velmi nízký – 51 let, doba léčby se pohybovala od 1 do 33 měsíců a 1 peritonitida (zánět pobřišnice) se vyskytla průměrně za 6,7 měsíce. Právě kvůli vysokému výskytu peritonitidy byl nakonec program domácí CAPD s používáním lahví ukončen a pacienti převedeni do programu chronické intermitentní peritoneální dialýzy, prováděné podobně jako hemodialýzy v nemocnici: 3x týdně, ale po dobu 12 hodin a s krátkými časy výměn.
V této podobě byla peritoneální dialýza na Strahově používána až do konce roku 1991. Celkem bylo v období 1984-1991 takto léčeno 41 pacientů, jejichž průměrným věk už ale vzrostl na 58 let. Doba léčby se pohybovala od 6 do 60 měsíců a výskyt peritonitidy poklesl na 1 epizodu na 16,4 měsíce. 24 pacientů z celkového počtu 41 bylo metodou peritoneální dialýzy léčeno déle než 2 roky.
Jakmile se po r. 1990 staly dostupnými roztoky ve vacích (nejprve „jednovaky“, od roku 1992 dodnes používané „dvojvaky“), vrátilo se pracoviště k CAPD. Takto bylo od roku 1992 dosud na Strahově léčeno celkem 97 pacientů, průměrného věku 62,7 roku, doba léčby se pohybovala od 1 měsíce do 84 měsíců (PD probíhá dosud), 1 peritonitida se vyskytla průměrně za 42 měsíců léčby.
V první polovině 80. let pořídilo pracoviště první cykler pro provádění automatické peritoneální dialýzy (APD). Teprve pozdější typy cyklerů, které již místo opakovaně plněných kanystrů používaly jednorázové vaky, ale umožnily zavedení kontinuální cyklické peritoneální dialýzy (CCPD), resp. NIPD (noční intermitentní peritoneální dialýza), jako plnohodnotné alternativy k hemodialýze i CAPD.
První strahovský pacient byl na CCPD převeden v roce 1980 s cyklerem PD-10 fy Gambro, u kterého se roztoky plnily do sterilizovaných kanystrů. Dlouhodoběji byl v domácím prostření používán bezpumpový kanadský cykler Medionics. Později byla CCPD prováděna v domácím i nemocničním prostředí s cyklery firem Gambro, Baxter a Fresenius. V současné době jsou rutinně používány cyklery firmy Baxter s paměťovými kartami. Celkem bylo takto dosud léčeno 20 pacientů.
Od zavedení CAPD mělo strahovské pracoviště vyčleněnu specializovanou sestru pro program peritoneální dialýzy a výuku pacientů (L. Nermutová). U ní se také učily sestry z ostatních dialyzačních pracovišť, která po vzoru Strahova program peritoneální dialýzy zaváděla.
U pacientů přicházejících do chronického programu PD se mimo Strahov zaváděly pouze katétry, veškerou další péči o pacienta včetně jeho edukace již zajišťovalo strahovské pracoviště, a to pro své vlastní pacienty i pacienty z jiných pracovišť, do r. 1992 i z pracovišť slovenských. V letech 1978-1992 tak byla na Strahově zavedena PD u cca 150 pacientů, z toho zhruba polovinu představovali pacienti extramurální (umístěný vně stěny orgánu).
90. léta přinesla pokrok v mnoha směrech
Od počátku 90. let začala edukaci svých pacientů už postupně provádět další pracoviště, zejména v Plzni a v Brně. I tak Strahovem prošly od té doby až do dneška další necelé tři stovky pacientů, i když počet extramurálních pacientů (celkem cca 100 za toto období) postupně klesal. Kromě vlastního zavádění PD a edukace pacientů pracoviště pro své i „cizí“ pacienty řešilo a nadále řeší veškeré komplikace PD (peritonitidy, „leaky“ apod.). Až do poloviny 80. let běžel na Strahově i program akutní PD, která byla prováděna především u pacientů s krvácivými stavy, pro které byla příliš riziková heparinizace, potřebná při běžné hemodialýze. Katétry u těchto pacientů se zaváděly punkčně naslepo a byly odlišné od katétrů pro chronickou PD.
Na Strahově vznikla v r. 1993 i první česká publikace o peritoneální dialýze – Sulková a kol: Peritoneální dialýza, vydaná v Syllabově knižnici v nakladatelství Jessenius. Její aktualizované vydání vyšlo v loňském roce (Bednářová a kol: Peritoneální dialýza, Maxdorf, 2007). V roce 1998 vzešla ze Strahova i učebnice peritoneální dialýzy pro sestry (Sulková, Nermutová: Peritoneální dialýza pro sestry, vydaná nakladatelstvím NCONZO v Brně). Také jedna z dosud nejlepších diplomových prací, zpracovaných na Strahově studenty oboru Zdravotnická technika 1, LF UK byla zaměřena na peritoneální dialýzu – byl v ní vytvořen fyzikální model experimentální peritoneální dialýzy s kontinuálním průtokem (Etler L: Fyzikální model peritoneální dialýzy, 1, LF UK, 2000).
Ve VFN v současnosti probíhá péče o pacienty zařazené do peritoneálního programu v úzké spolupráci s Nefrologickou klinikou VFN a 1. LF UK a I. chirurgickou klinikou VFN a 1. LF UK.
V současné době má strahovské pracoviště v programu peritoneální dialýzy zařazeno 15 pacientů, z nichž 4 používají cykler. Procentuální zastoupení PD v léčbě chronického selhání ledvin je na Strahově výrazně vyšší (13%), než činí celostátní průměr (7,5% PD). Metoda je pracovištěm nabízena nově zařazovaným pacientům s chronickým selháním ledvin jako rovnocenná alternativa k hemodialýze a volba metody se děje v úzké spolupráci lékaře a peritoneální sestry se samotným pacientem.
Dnes se nejčastěji používají dva typy režimů PD:
CAPD (Continuous Ambulatory Peritoneal Dialysis – kontinuální ambulantní peritoneální dialýza). Výměny si provádí pacient sám, a to většinou 4x denně. Vypouštění dialyzátu a napouštění nového dialyzačního roztoku se děje vlivem gravitace – vak pro dialyzát je umístěn pod úrovní pacientova břicha a vak s novým dialyzačním roztokem je výše na stojanu. Roztok je v dutině břišní ponechán 4 – 8 hodin. Jedno napouštění a vypouštění trvá i s přípravou 20 – 30 minut.
CCPD (Continuous Cyclic Peritoneal Dialysis – kontinuální cyklická peritoneální dialýza). Výměny se provádějí pomocí přístroje – APD (automatizovaná PD) a jen po část dne – obvykle v noci, kdy pacient spí. Ráno je procedura ukončena a dutina břišní se naplní roztokem, který se ponechává přes den. Přístroj (cyklovač) roztok ohřívá, napouští, vypouští a sleduje celkovou tekutinovou bilanci. Jeho obsluha je jednoduchá.
ZDROJ:
zdroj:ordinace.cz
