Co je dialýza a jaké možnosti náhrady ledvin jsou k dispozici? Jaké jsou výhody hemodialýzy a pro koho je vhodnější domácí dialýza?
Dialýza je druh „léčby“ patřící mezi tzv. metody náhrady funkce ledvin. Uvozovky u slova „léčba“ jsou namístě, protože toto slovo nevystihuje správně podstatu dialýzy. Dialýza totiž ledviny neléčí v pravém slova smyslu, ale je to proces, který funkci ledvin „pouze“ nahrazuje u pacientů, jejichž ledviny selhaly dočasně nebo trvale. Zdravé ledviny odstraňují z krve odpadní látky a zbavují tělo přebytečných tekutin. A právě tyto funkce dialýza nahrazuje.
Další variantou náhrady funkce ledvin, která však není vhodná pro každého pacienta se selhanými ledvinami, je transplantace. A konečně – u pacientů na odděleních akutní péče (JIP, ARO apod.) se někdy funkce ledvin nahrazují dalšími přístrojovými metodami, které jsou ale od principů hemodialýzy (viz. dále) odvozeny.
Existují dva základní druhy dialýzy:
Hemodialýza – postup, při němž je krev pacienta čištěna mimotělně pomocí speciálního filtru – dialyzátoru (nebo-li umělé ledviny). Krev je z těla pacienta odváděna do dialyzačního přístroje, kde je zbavena odpadních látek (močoviny, kreatininu, fosforu a nadbytečných tekutin). Poté, co krev projde dialýzou, je vedena zpět do cévního řečiště a vrácena zpět do oběhu. Frekvence a délka trvání hemodialýzy je závislá na rozhodnutí nefrologa. Ten na základě zdravotního stavu pacienta stanoví kolikrát týdně je dialýza nutná, jak dlouho potrvá a jaké jsou parametry nastavení pro samotnou dialýzu. Hemodialýza obvykle probíhá třikrát týdně po dobu 4 až 6 hodin.
Hlavní výhodou hemodialýzy je fakt, že pacient nemusí dialýzu provádět sám, mezi jednotlivými návštěvami dialyzačního střediska není nijak výrazně omezován. Pro některé pacienty se dokonce dialýza stává společenskou událostí. Ani domácnost pacienta není nijak zatížena, jelikož veškerá péče probíhá ambulantně na dialyzačním středisku.
Peritoneální dialýza – proces, během něhož čištění krve probíhá přes výstelku břišní dutiny, tzv. pobřišnici (peritoneum). Peritoneální dialýza je častokrát označovaná jako domácí dialýza, protože u nejrozšiřenějšího typu peritoneání dialýzy není potřeba žádných přístrojů a pacient ji může provádět sám v pohodlí domova. Základem peritoneální dialýzy je čistící roztok – dialyzát, který je do dutiny břišní napuštěn prostřednictvím stálého katetru. Po nasycení roztoku odpadními látkami je z dutiny bříšní vypuštěn a následně nahrazen novým dialyzátem.
Takové výměny roztoku se zpravidla provádí buď ručně samotným pacientem nebo někým, kdo o něho pečuje 4x až 5x denně nebo jsou prováděny automaticky přístrojem, ke kterému se peritoneální katetr (hadička) připojí obvykle na noc.
Pro obě metody (hemodialýza a peritoneální dialýza) existují samozřejmě indikace (důvody, kdy je vhodné metodu použít) i kontraindikace (důvody znemožňující použití té které metody). V zásadě se ale dá říci, že volba metody je plně v rukách pacienta. Pokud neexistují zmíněné kontraindikace, záleží jen na pacientovi, zda-li je mu bližší provádět si výměny peritoneálního roztoku sám doma, bez častého cestování na dialyzační středisko, nebo zda se raději 3x týdně vydá na dialyzační středisko, kde se o něho postarají zdravotníci a kde se také setká s dalšími pacienty s podobným osudem.
Zdroj: http://www.bbraun-avitum.cz/cps/rde/xchg/av-avitum-cs-cz/hs.xsl/dialyza.html
