Jistě každý dialyzovaný pacient dobře ví, že chronické selhání ledvin s sebou přináší řadu komplikací, jak po stránce fyzické, psychické, tak i sociální. Vlastní dialyzační program je také velice náročný – nejen časově a psychicky, ale také fyzicky. Odborná literatura uvádí, že hemodialyzovaný jedinec stráví 600-1000 hodin (4-6 týdnů) ročně inaktivně v leže nebo polosedě během dialyzační procedury, kterou navštěvuje ve většině případů třikrát týdně na 4-5 hodin. Uvádí se, že následkem snížené pohybové aktivity (hypokinézy) mají 30ti letí pacienti sníženou pracovní kapacitu na 75 %, 30ti až 60ti letí na 57 % a 60ti letí a starší až na 40 % populačních norem zdravých jedinců.
Důvodů proč cvičit, ať už během dialýzy nebo mimo ni, je hned několik:
Čím méně se člověk pohybuje, tím více dochází k úbytku svalové hmoty v těle a klesá naše fyzická výkonnost. Čím slabší jedinec je, tím méně se pohybuje a svaly ještě více ochabují a tělo chřadne, či naopak se v těle ukládá více tuku a jedinec přibírá na váze. Rozvíjí se tzv. všem dobře známý „začarovaný kruh“. Svalová síla se snižuje, oshttp://www.dialcorp.czlabuje se činnost kardiovaskulárního systému, dýchacího systému (nedostatečná výměna O2 a CO2v plicích), únava během pohybu nastupuje rychleji, je snižována kloubní pohyblivost, atd. U některých jedinců se tento kruh uzavře a jsou tak slabí a neschopni soběstačnosti a sebeobsluhy, že potřebují pomoc druhých lidí, či se stanou závislými na kolečkovém křesle
